• Rozhovory

Investujeme více než miliardu eur do rozvoje a rozšiřování

Rozhovor s Radkem Hovorkou, finančním ředitelem a členem představenstva Letiště Praha.

20. 2. 2020

Před třemi lety jste přebíral zodpovědnost za oblast financí a informačních technologií v Českém Aeroholdingu s tím, že vaším hlavním úkolem bude pokračovat ve zefektivňování skupiny. Jaké výzvy vás čekaly a jak jste se s nimi vypořádal?

Výzvou bylo především rychle se zorientovat v komplexním prostředí, jakým skupina Český Aeroholding, dnes Letiště Praha, nepochybně je. Nejsložitější je samotné letiště, které má například vlastní energetickou distribuční soustavu a velice sofistikovanou strukturu majetku i nákladů. Do skupiny patří také společnosti Czech Airlines Technics a Czech Airlines Handling, které se zabývají údržbou letadel, respektive odbavením cestujících, a také B-Aircraft, která letadla vlastní a pronajímá. Takže z finančního i provozního hlediska je tu vše, co vás napadne. Hlavním úkolem bylo dokončit proces zefektivnění skupiny, při kterém byly zrealizovány úspory ve výši stovek milionů korun.

Byla fúze Českého Aeroholdingu a dalších společností pod Letiště Praha, která proběhla o dva roky později, součástí tohoto procesu, nebo šlo spíše o novou výzvu?

Fúze byla završením celého procesu a novou výzvou zároveň. Skupina se na ni dlouhodobě připravovala.

Proč k tomuto kroku došlo a jakým způsobem jste se na procesu proměny společností podílel?

Úlohou Českého Aeroholdingu bylo majetkově spravovat zároveň Letiště Praha i České aerolinie a poskytovat sdílené služby do všech společností skupiny. Tento cíl byl završen finálním prodejem Českých aerolinií a jejich odchodem ze skupiny. Následná fúze a zánik Českého Aeroholdingu tak znamenaly podstatné zjednodušení vnitroskupinových vazeb i efektivnější fungování. V mé kompetenci byly oblasti účetní, finanční a IT, které byly komplikované s ohledem na migraci dat a účetní řešení, ale podařilo se nám vše zdárně a včas dokončit.

Před nástupem do Českého Aeroholdingu jste řadu let působil v IBM, kde jste se podílel na transforma-ci české pobočky směrem k poskytování komplexních řešení a IT služeb s vysokou přidanou hodnotou. Nakolik se vám zkušenosti z tohoto procesu hodí ve vašem dnešním působení?

IBM je společnost s vysokými standardy vnitřního kontrolního prostředí. Proces zefektivňování Letiště Praha se tedy velmi podobal tomu, se kterým jsem měl zkušenosti ze svého předešlého působení. Kromě přetendrování starých smluv a snižování nákladů se jednalo především o odstraňování duplicitních procesů a aplikaci chytrých úspor v provozní oblasti. Ke svým zákazníkům, tedy primárně cestujícím a leteckým společnostem, se letiště snaží přistupovat ve stejném duchu, tedy nabízet jednak kvalitní služby a v případě leteckých společností obchodní spolupráci s přidanou hodnotou pro obě strany.

Jaký je váš osobní vztah k informačním a komunikačním technologiím?

Mám rád chytré technologie, které pomáhají člověku šetřit čas a třídit informace, kterých je stále víc. Téměř úplně jsem opustil papírové knihy. Čtu výhradně na elektronické čtečce a mám tak všechny knihy pořád při sobě. Nic to neváží a můžu jich číst i více najednou. Hodně si slibuji od rozšířené reality nebo skládacích displejů. Rád bych ale poznamenal, že sebelepší technologie vám nikdy nezprostředkuje skutečnou procházku lesem nebo pouštění draka na louce.

Pro Letiště Praha je bezpochyby nezbytné udržovat krok s nejmodernějšími technologiemi. Jaké výzvy v tomto ohledu aktuálně řešíte?

Naše prostředí zažívá v posledních letech výrazné změny. Mění se skladba cestujících i způsob, jakým cestují. Moderní technologie pomáhají letištím dělat cestování mnohem pohodlnější a bezpečnější. Zároveň se jako Letiště Praha chystáme investovat přes jednu miliardu eur do rozvoje a rozšiřování. Kromě lití betonu přitom musíme vědět, jak bude celá nová infrastruktura fungovat. Z těchto důvodů jsme minulý rok na letišti spustili projekt technologické inovační laboratoře PRGAirportLab, která má za cíl se novými technologiemi zabývat, implementovat je v provozu a zároveň navrhovat řešení pro budoucí výstavbu. Oblastmi, kterými se zabýváme, jsou zákaznická zkušenost, průchod cestujících, mobilita a bezpečnost či virtuální nakupování.

Informační technologie pomáhají v rozvoji a zvládnutí složitých úkolů, ale zároveň přinášejí kybernetická rizika. Jak se s tím vyrovnáváte? Daří se vám v tomto ohledu získávat špičkové odborníky?

Tuto oblast rozhodně nepodceňujeme. Bezpečnost je první z našich základních firemních hodnot. Proto se snažíme zajistit infrastrukturu tak, aby nebyla zranitelná fyzicky ani kyberneticky. Protože se chceme neustále zlepšovat, máme za cíl mít nejlepší kybernetickou bezpečnost v České republice a chceme v tom plně spolupracovat se všemi státními složkami, které mají tuto problematiku na starosti. Získat špičkové odborníky není jednoduché, ale Letiště Praha je atraktivní zaměstnavatel a nabízí v tomto ohledu zajímavou práci v unikátním prostředí, takže máme výhodu.

Jakým způsobem se Letiště Praha staví k trendům, jako je využívání mobilních technologií, soukromých zařízení pro pracovní účely či naopak cloudů?

Chceme být progresivní a kopírovat smysluplné technologické trendy, ale musíme mít na paměti, že letiště má pořád poněkud jiný rizikový profil než mnohé další společnosti. Mobilní technologie jsou nesporně budoucnost. Cestující jsou zvyklí je využívat, čemuž se snažíme přizpůsobit. Týká se to jak budoucího průchodu letištěm, tak například navigace, nakupování či on-line služeb. V oblasti využívání soukromých zařízení jsme prozatím zdrženliví s ohledem na informační bezpečnost. Cloudová řešení implementujeme v oblastech, které dávají smysl jak z hlediska bezpečnosti, tak s ohledem na uživatele.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Připravujeme rozvoj letiště. To je nesmírně komplexní úkol jak technický, tak ekonomický. Připravili jsme ekonomický model, který neustále vylepšujeme, počítáme možnosti financování a cash flow. Vytváříme různé scénáře. Chceme být dobře připraveni, aby nás během výstavby v příštích deseti letech nepotkalo něco neočekávaného. Testujeme nové technologie a věříme, že budeme úspěšní. Rozvíjíme celé území letiště.

Co vám přináší členství v Klubu finančních ředitelů?

Možnost sdílet zkušenosti napříč obory, potkat zajímavé lidi a mít aktuální informace. Člověk slyší, co říkají ostatní, a nakonec se dozví, že lidé okolo řeší většinou podobné problémy.

Pokud vaše dosavadní zkušenosti zobecníme, jakou roli by podle vás měl finanční ředitel sehrát v rámci nastavení a udržování kurzu strategie firmy?

V okruhu osob, které se podílejí na strategii firmy, jsem toho názoru, že finanční ředitel by měl být konzervativnější. Finanční kontext by měl i nadále sloužit jako důležitý prvek v rozhodování. Rozhodnutí by měl tvarovat, nikoli blokovat. A pokud se někdy plány společnosti vznesou do oblak, tak by měl zajistit, že budou umět zpátky bezpečně přistát na zemi.