• Digitalizace a konkurenceschopnost

Nejlepší kalkulačka nemusí být vždy ta z Japonska

„V IoT se soustředíme na čtyři oblasti: zemědělství, vodohospodářství, energetiku a průmysl 4.0,“ říká finanční ředitel Českých Radiokomunikací (CRA) Michal Omelka. Budoucnost vidí ve využití LoRaWAN technologie.

20. 7. 2020

Komunikační kanály se neustále vyvíjejí, který je v současnosti nejmodernější? 

Pořád se vyvíjejí nové a v určitých oblastech dokonalejší komunikační kanály. K těm v současné době nejrozšířenějším patří stále e-mail, intranet a Skype.

Zdá se, že e-mail je nesmrtelný, proč?

Je to stejné jako s používáním papíru. Jeho konec se začal věštit už v 90. letech s nástupem počítačů, ale po 30 letech papír vedle tabletů a mobilů stále existuje. U komunikace platí, že ji potřebujete mít určitým způsobem standardizovanou a mezi uživateli co nejvíce akceptovanou, jinak se nedomluvíte se všemi. V případě emailového účtu to šlo tak daleko, že je vstupní branou do nemalého počtu aplikací a sociálních sítí.

A myslíte, že končí doba dopisů, informací na nástěnkách či papírků s poznámkami na stolech? 

Poučen historií nechci věštit z křišťálové koule. Nejlepší kalkulačka nemusí být vždy ta nejmodernější z Japonska, ale ta, se kterou člověk umí pracovat. To znamená, že každému vyhovuje trochu něco jiného, a tomu by měl uzpůsobit i své pracovní prostředky. Přesto si ale dovolím říct, že papírové dopisy budou mít své místo spíše už jen v oblasti literární.

Je pro firmu efektivní, když lidi pracující z terénu či z domova nesvolává na porady, ale pro kontakt s nimi využívá technologický komunikační kanál? Nebo pak chybí kontakt naživo?

Z mého pohledu je ideální kombinovat oboje. V Českých Radiokomunikacích pracují lidé v regionech a občas je i někdo na homeofficu. Pro ně je samozřejmě jednodušší a časově mnohem efektivnější využít Skype pro připojení se k pracovní poradě. Obecně jsem ale spíše zastáncem osobní komunikace. Když se vrátím k používání e-mailu, jeho široká akceptovatelnost z něj částečně udělala mor digitální doby. V porovnání s verbální komunikací plýtvá čas strávený psaním na jedné straně a jeho čtením na straně druhé. Zároveň generuje větší množství nedostatečně či chybně vysvětlených úkolů. V tomto ohledu je verbální kontakt k nezaplacení a troufám si říct, že je zatím nenahraditelný. 

Proč se CRA rozhodly vstoupit do oboru Interneto of Things – IoT?

Naše firma má ty nejlepší předpoklady, aby se stala úspěšným operátorem IoT sítě. Vlastní unikátní infrastrukturu, má bohaté zkušenosti se spolehlivým provozem sítí, byť jiného typu, a zaměstnává talentované a zkušené odborníky. 

Jak se daří naplňovat očekávání? 

V první fázi jsme se zaměřili na vybudování co nejkvalitnějšího pokrytí důležitých oblastí v Česku. V současné době máme pokrytí téměř 90 procent obyvatelstva. Dále se už plošně nerozšiřujeme, spíše zkvalitňujeme pokrytí a zaměřujeme se na vnitřní i podzemní prostory – takzvaný deep indoor. Samotnou síť stavíme už jen tam, kde pro ni existuje konkrétní obchodní využití.

Jakou nabízíte infrastrukturu pro IoT?

Nabízí jednak pokrytí sítí s technologií LoRaWAN a dále také CRA IoT cloud, který umí zpracovat data z jakékoliv sítě. Všechny naše služby jsou tradičně spolehlivé, s nejvyšší možnou bezpečností. Jako lídr na trhu s televizním a rozhlasovým vysíláním si ani v jiných oblastech nemůžeme dovolit hazardovat se svou pověstí. Spolupracujeme s řadou partnerů, kteří se zabývají oblastmi, na které se České Radiokomunikace nesoustředí, například koncovým využitím dat, tvorbou aplikací a podobně.

V jakých oblastech je v současnosti v Česku o IoT technologie největší zájem a na jaké oblasti se CRA soustředí?

Zaměřujeme se na čtyři oblasti: zemědělství, vodohospodářství, energetiku a průmysl 4.0. Spolupracujeme také s jednotlivými obcemi. Speciální projekty máme pro kraje, které mohou zabezpečením IoT infrastruktury pomoci místním podnikatelům, firmám i institucím. V Moravskoslezském a Středočeském kraji poskytujeme propojení sítí, které mohou místní zájemci využívat. Příkladem může být středočeská Jesenice, kde pomocí IoT technologií hlídají obsah CO2 ve třídách a tělocvičně místní školy, měří hluk a chystají další projekty.

V čem spočívá hlavní výhoda LoraWAN technologie proti konkurenci?

Na trhu existuje několik technologií. Pouze LoRaWAN ale umožňuje obousměrnou komunikaci. Prostřednictvím čidla lze třeba uzavřít vodu v zavlažovacím systému nebo odpojit celé zařízení. LoRaWAN umožňuje energeticky nenáročný provoz a čidla vydrží v provozu i několik let bez nutnosti dobíjení a výměny baterií. Jsou tedy vhodná pro dálkové odečty energií, ochranu objektů, chytré parkování, lokalizaci osob i věcí, monitoring stavu ovzduší a sledování hladiny hluku. Využití najdou i zemědělci při sledování hladiny vody v napajedlech či pěstitelé při sledování teploty a vlhkosti ve skleníku nebo v půdě. Hoteliéři kromě online systému při řízení rezervací ocení monitoring stavu prostor, chladniček, ale třeba i vířivek a bazénů. Využití LoRaWAN technologie je velmi široké a má velkou budoucnost. Mimo jiné několikanásobně snižuje náklady na pracovní síly.

Co brání zatím masivnějšímu využití IoT technologií v Česku?

Existují lidé i firmy s různým přístupem k novinkám v oblasti technologií. První skupinou jsou ti, kteří novinky vyhledávají a rychle zavádějí, protože tím získávají konkurenční výhodu. Druhou skupinou jsou firmy a osoby, které čekají „jak se to vyvine“. V okamžiku, kdy jsou přínosy a výsledky nových technologií viditelné, přebírají je také. Třetí skupinou jsou spíše odmítači novinek. Ti se přidávají až ve chvíli, kdy je jasné, že by bez nich nebyli konkurenceschopní. Je to provázaný systém, který se povedlo nastartovat, rozjet a brzy se můžeme těšit na výsledky.

Andrea Cerqueirová