• Průzkumy

Business Continuity Management z pohledu Klubu finančních ředitelů

16. 6. 2021

Klub finančních ředitelů uspořádal ve svých nových prostorách na Praze 1 první post-Covid setkání svých členů. Tématem diskuse byl Business Continuity Management. Cílem finančních ředitelů byla výměna zkušeností a nejlepší praxe v oblasti protikrizových opatření spojených s Covidem-19. Setkání se zúčastnilo téměř třicet finančních ředitelů. Partnerem diskusní večera byla společnost SAP ČR.

Diskusi uvedl pan Dean Brabec, prezident Klubu finančních ředitelů, na téma, jak se s Covidovou krizí vypořádali ve Spojených státech. I když se mohlo zdát, že USA nejsou dobrým srovnáním, protože Covid na ekonomiku uhodil později a současně stát do ekonomiky příliš nezasahoval. Proto byl náraz výrazně tvrdší a současně restart mnohem rychlejší. Otázkou, která se z pohledu ekonomiky nabízí, je, zdali je tento tržní přístup efektivnější než dlouhodobá podpora státu. Určitě by stálo za to, udělat ekonomickou rozvahu covidových opatření a porovnat jejich dopad na ekonomiku jako celek, minimálně v ČR, ve vybraných zemích Evropy a USA. 

Pokud bychom se vrátili do roku 2019 a to konkrétně do měsíce prosince, zjistili bychom, že česká ekonomika se začala propadat do recese, a to pokračovalo i v prvním kvartále roku 2020. Z tohoto pohledu byl Covid pro současnou vládu spasitelem. V březnu také ekonomika spolkla peníze z privatizačních rezerv, aby skutečný stav ekonomiky nebyl tak viditelný. V červnu 2020 přední ekonomové konstatovali v pořadu České televize, že se česká ekonomika nachází ve stavu klinické smrti. Čím déle tu budou vládní opatření dusit tržní ekonomiku, tím bude návrat k normálu bolestivější a delší.

Diskusního setkání se zúčastnili hosté z různých oborů, aby bylo možné vidět rozdíly mezi jednotlivými odvětvími, která byla dramaticky postižena, a naopak zástupci firem, které využily Covid jako konkurenční výhodu. Pozvání do diskusního setkání přijali:

• Patrik Choleva, finanční ředitel, Skanska Central Europe;
• Hana Součková, Managing Director, SAP Česká republika;
• Jiří Černík, člen představenstva, Letiště Praha, a. s.;
• Jiří Ponrt, finanční ředitel, Alza.cz.

V úvodu účastníci diskusního setkání vystoupili s krátkými prezentacemi, jejichž cílem bylo odpovědět na tři klíčové otázky:

• Jaký měl Covid-19 dopad na vaše odvětví a společnost?
• Jak jste byli a příchod této externality připraveni?
• Jaký očekáváte další vývoj v oblasti vašeho podnikání?

Po prezentaci následovala diskuse, do které se zapojili všichni finanční ředitelé, kterých bylo 25. Diskusní setkání bylo sdíleno také pomocí Teams. Zástupci společností postupně odpověděli na celou řadu otázek:

• Jaké dopady měl Covid-19 na vaši společnost na jaře 2020, podzim 2020 a začátek roku 2021 z pohledu obchodní činnosti, HR, IT, nastavení procesů, financí, vztahů s vašimi obchodními partnery? 
• V jaké části organizace jste pociťovali největší dopady? Byli jste připraveni na tuto externalitu již na začátku?
• Museli jste improvizovat, disponovali jste krizovým plánem, bylo třeba sáhnout do finančních rezerv? 
• Máte ve společnosti zaveden Business Continuity Management?
• Jaká jste přijali opatření, krátkodobá, dlouhodobá, zavedli jste nové standardy a jaké, v jakých částech organizace?
• Pracujete na digitalizaci společnosti, v jakých částech a proč, jaké očekáváte efekty?
• Byli jste spokojení s Vaším informačním systém, plánujete změny, jaké?
• Aktualizovali jste firemní strategii, nebo berete pandemii jako výkyv, který se vrátí do normálu?
• Co bylo pro Vás největším překvapením, pozitivním i negativním během jednotlivých vln pandemie?
• Kdy očekáváte, že se Vaše podnikání vrátí k normálu, pokud bylo pandemií ovlivněno?

 

Klíčové závěry diskusního setkání:

Společnost Alza narostla o 28 % díky růstu na všech trzích. Covidová krize byla úžasnou příležitostí pro další rozvoj. Finanční ředitel, Jiří Ponrt, přirovnal Covidovou krizi za druhé Vánoce. I přesto se společnost potýkala s problémy, které bylo nutné řešit. Budget byl v troskách. Jen co společnost zredukovala po vánočních svátcích své stavy a kapacity, musela je již během jara začít obnovovat. Bylo třeba hledat nové zaměstnance, vytvořit bezkontaktní obsluhu zákazníků a posílit call centrum. Logistiku zvládali dobře, přesto se dílčím problémům nevyhnuli. Během krize vznikl problém s dodavatelským řetězcem a nebylo co koupit a dopravit zboží do Evropy, protože nefungovaly přístavy. Covidová krize ukázala také priority českého občana – nejdříve se musím najíst – kupovali se mrazáky a domácí pekárny, měl bych také trochu pracovat z domova a něco vydělat – kupovali se webky a notebooky a nakonec – když už jsem doma mohl bych se tak bavit – herní konzole a trochu se hýbat – vybavení domácí tělocvičny, kola. A jaké zboží propadlo – mobilní telefony, a to až o 40 % – proč – nemám nový mobil komu ukázat, tak ho vlastně až tak nepotřebuji. Stejně tak dopadly sjezdové lyže, na oplátku těm běžeckým se dařilo dobře.\ Současně také došlo k adopci nových technologií. Velmi dobře fungovaly Alzaboxy. 

Finanční výsledky společnosti SAP vloni sice celosvětově zaznamenaly lehký meziroční pokles, nicméně pro SAP v České republice byl rok 2020 jedním z nejúspěšnějších v rámci poslední dekády.  Mezi priority patřila ochrana zaměstnanců, zachování produkce, a nakonec také splnění požadavků zákazníků a jejich podpora na cestě digitalizace a transformace podnikání, řekla Hana Součková, Managing Director, SAP ČR.  Covid přinesl nový pohled na zaměstnance a jejich spokojenost. Začali jsme ještě více využívat data o zaměstnanecké UX. Nově jsme definovali některé procesy, nastavili jsme optimální model kolaborace a zásadně jsme změnili přístup v oblasti HR. Prohloubili jsme také digitalizaci včetně náboru a onboardingu. 

Riziko změny zdravotní krize v ekonomickou vedlo k velké koncentraci na contract management. Následně s tím i fokus na cash flow. Zároveň byla odložena příprava dlouhodobohé plánu, celé odvětví pokleslo o 6,5 %.  Na druhou stranu, tolik cash jsme snad ještě nikdy neměli, řekl Patrik Choleva, finanční ředitel ve společnosti Skanska. Chtěli jsme minimalizovat budoucí rizika. Mezi naše priority patřilo v první řadě zdraví lidí, a to jak na stavbách, tak v kancelářích. A dále pak zachování projektů v běhu. Dopad krize na stavebnictví se projevuje většinou tak s 1,5ročním odstupem. Proto jsme nečekali a chystali opatření k úsporám, protože už teď navíc vidíme extrémní zdražení na straně většiny vstupů, a to až o 40 %. Potýkali jsme se, jako většina firem, s nedostatkem pracovníků, protože využíváme zahraniční zdroje a cestovat bylo velmi obtížné. Stavět nemůžete z homeoffice, proto jsme se zaměřili na lidi v první linii. Navíc se díky tomu objevili jisté tense mezi stavbou a kanceláří (home office). Řídíme projektově, a to nám pomohlo vypořádat se s první vlnou Covid, začali jsme intenzivně pracovat se strategickými scénáři a očekáváme investiční boom v krátkém časovém horizontu.

Letišti snad rozumí každý, pokles turismu a letecké přepravy byl všudypřítomný. V první fázi jsme se zaměřili na nastavení nové nákladové struktury, výnosy jsme v daný okamžik nebyli schopni ovlivnit. Nicméně letiště zavřít nemůžete, vysvětlil Jiří Černík, ze společnosti Letiště Praha. Prioritou byla finanční stabilita, obnova leteckého businessu a také pokračovaní v digitalizaci procesů napříč celou společností. Ani v těžkých chvílích nezapomínáme na CX a boj o zákazníka spojený se zvyšováním kvality služeb. Stejně tak důležité bylo a je dlouhodobě udržitelný rozvoj a pokračování výstavby a rozvoje letiště. Současná krize je v letectví bezprecedentní svojí délkou a návrat na úroveň roku 2019 se očekává v horizontu následujících tří-čtyř let. Prioritou je také oblast HR, udržet a dále rozvíjet schopné zaměstnance. Když k tomu připočteme generační obměnu a vyvolané změny) na letišti, není to vůbec jednoduchá úloha. Propad letecké dopravy byl tak dramatický, že do velmi složité finanční situace se dostalo až 200 letišť v Evropě. Praha však situaci zvládne, letiště do krize vstoupilo finančně silné. Na závěr jsme se dozvěděli i o technologických změnách, a to o plánech Airbus, který do roku 2035 plánuje dát do provozu první vodíkový letoun.

Poučení pro všechny:

• Klíčovou úlohou bylo postarat se o bezpečnost lidí
• Krize nás naučila snižovat náklady – bez toho lze jen těžko přežít
• Zásadní změnou prošly HR procesy
• Zaměstnanec se stává zákazníkem firmy (UX/CX)
• Nedostatek zaměstnanců je třeba řešit robotizací a umělou inteligencí
• Digitalizace interní a externí je prioritou
• Flexibilita a strategické scénáře musí být nedílnou součástí strategie
• Nová forma obsluhy zákazníka a zvyšování jeho spokojenosti jsou pro udržitelný rozvoj nezbytné

Další setkání Klubu finančních ředitelů se uskuteční 23. 6. 2021 při příležitosti vyhlášení Finančního ředitele za rok 2019. Setkání se uskuteční v prostorách Autoklubu ČR, Opletalova 1337, 110 00 Nové Město. Budeme se na Vás těšit.