Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Cost-benefit analýza pomůže odhalit skutečné priority ČR
Nezávislý projekt České priority si klade za cíl pomocí cost-benefit analýz nalézt nejefektivnější řešení palčivých problémů, které je třeba řešit prioritně, aby si ČR udržela i nadále svou konkurenceschopnost.
Cost-benefit analýzu znají všichni ekonomové a finanční ředitelé. Její princip spočívá, jednoduše řečeno, ve směrování finančních prostředků do oblastí, které v dané etapě přinesou maximální efekt. Ve vyspělých zemích tuto metodu používají mnohé vládní i nevládní instituce, které napomáhají tvorbě účinnějších regulací a efektivnější alokaci rozpočtových zdrojů. Jejich hlavní činností je systematické mapování současných problémů a následné vytváření nezávislých podkladů na základě objektivních dat a analýz, které vedou ke kvalitnějšímu politickému rozhodování.
Jednou z nich je organizace Copenhagen Consensus Center, která má mnohaleté zkušenosti s aplikací cost-benefit analýz jak v Dánsku, tak v rozvojových zemích. Projekt České priority vznikl na konci roku 2018 a je inspirován projektovým modelem a zkušenostmi této organizace. Dlouhodobou misí Českých priorit je zkoumat, jaký efekt přinese nasměrování veřejných financí na různé typy opatření, která mají za cíl řešit palčivé problémy v České republice. „Kouzlo tohoto způsobu spočívá v tom, že každá země je jiná a analýza jí ukáže jiné priority. Protože i když se nacházejí společně v podobném regionu, má každá jiný byznysový a sociální profil, své rozvinutější a zanedbanější oblasti,“ vysvětluje ekonom, bývalý viceguvernér ČNB a jeden ze členů odborné rady projektu Pavel Kysilka. Doufá přitom, že závěry analýzy by mohly být hodně důležitým vstupem pro politickou sféru a vládní rozhodování o tom, jak se dívat třeba na výdajovou stránku rozpočtu, kam prioritně alokovat v ČR zdroje, abychom si udrželi svou konkurenceschopnost.
Přestože státní aparát má k dispozici své vlastní experty na analytických útvarech ministerstev, je Pavel Kysilka přesvědčený, že ani nejvyspělejší vlády nemohou skutečně špičkovou expertizu mít takzvaně in-house. „Aby analýza přinesla opravdu efekt, je třeba, aby ji dělali lidé, kteří se tím živí od rána do večera celý život, mají fantastická data, umí spolupracovat na mezinárodní úrovni a vyzkoušeli si cost-benefit metodu jak na případě firem, tak třeba i celých odvětví,“ zdůvodňuje své tvrzení s tím, že mnohé vlády si tento fakt uvědomují a nezávislé expertní týmy proto najímají, případně je dočasně i začleňují do svých týmů při debatách nad vládními strategiemi.
Česká ekonomika by měla reagovat na technologický pokrok
Projekt České priority vznikl v době nejvyššího ekonomického růstu, což by mohlo vést k úvahám, zda je vůbec třeba takových analýz a na ně navázaných změn. Naše země prosperuje, jsme zatím vysoce konkurenceschopní a nejen český průmysl obstál se ctí, což ukazuje například přebytek obchodní bilance či fakt, že i během tří krizových let byla Česká republika schopná vyvážet s velkými každoročními přírůstky do světa. „Když se ale podíváme do budoucnosti, patříme k jedné z nejohroženějších ekonomik na světě a naše prosperita a blahobyt mohou být ve středně- a dlouhodobém horizontu ohroženy,“ varuje Pavel Kysilka, podle kterého je důvodem profil české ekonomiky. Ten je převážně průmyslový, což je velmi zranitelné, a zároveň jsme byznysovým profilem subdodavatelskou ekonomikou. „To nám pak vysvětluje, proč je Česká republika z hlediska výrobní produktivity velmocí, ale na druhou stranu zaostává v příjmové efektivitě. Jako subdodavatelé jsme totiž slabší jak v předvýrobní fázi, tedy vývoji, tak i v povýrobní fázi, složené například z budování značky, obchodu a logistiky. Takže abychom si udrželi produkční konkurenceschopnost, bude nutné udělat velký transformační manévr a uzavírat nůžky mezi produktivní schopností a příjmovou schopností,“ dodává.
A jak by tato transformace podle bývalého viceguvernéra ČNB měla vypadat? Na zkušenostech jiných zemí, například Švýcarska, se ukazuje, že národní ekonomiky by se, obrazně řečeno, měly držet svého kopyta. Tedy toho, co dlouhodobě dělají, v čem mají tradici a pro co mají ideální podmínky. „Ale měly by tyto své tradiční obory umět transformovat pro 21. století. Nejde ani tak o nalezení nové oborové struktury ČR, ale o nalezení toho, jak naše kvalitní a tradiční obory udržet konkurenceschopnými.“ Když se podíváme do minulosti, byly určujícími faktory, které vedly investory z (nejen) automobilového průmyslu k nám, zejména levná a tradičně průmyslově vzdělaná pracovní síla, geografická lokace a dopravní infrastruktura. „A se změnami, jako je elektromobilita, smartmobilita a autonomní řízení, se samozřejmě mění i tyto faktory. Jestli zde současní investoři zůstanou a noví přijdou, bude záležet pouze na tom, jak uchopíme tuto příležitost,“ říká Pavel Kysilka.
Analýza ukáže, zda vláda rozděluje prostředky efektivně
Docílit těchto změn jistě nebude snadné, ale zástupci projektu České priority vidí naději v interakci a komunikaci s vládami, veřejností, odborníky i médii tak, aby výsledky analýz a doporučené kroky nezůstaly jen na papíře, a nepotkal je tak stejný osud jako některé předchozí vládní strategie. Do karet Českým prioritám hraje fakt, že žádná podobná komplexní analýza, která by se dělala opravdu na celonárodní úrovni, zatím neexistuje. „Jsou dostupné dílčí sektorové a resortní analýzy, ale to je málo. Teprve pokud se analyzuje stejnou metodologií a na základě stejných předpokladů napříč sektory, je možné porovnávat a zjistit, které z nich jsou skutečně prioritní,“ pokračuje Pavel Kysilka a vysvětluje, že problémem není nedostatek prostředků a zdrojů, ale jejich alokace. „To je další přínos cost-benefit přístupu. Umí jednoznačně rozlišit, kam peníze dát a kam nikoliv. Tento nezávislý pohled tak zároveň vytváří oponenturu mnohým vládním rozhodnutím. Vlády budou muset nést politické riziko, že ignorují výstupy takovýchto analýz,“ dodává.
Projekt České priority je momentálně na počátku svých aktivit. Má za sebou prvotní mapování prostředí a nyní zjišťuje, které problémy v jednotlivých oblastech veřejného financování by se měly podrobit cost-benefit analýzám. Poté co tyto analýzy proběhnou, bude kladen důraz na celospolečenskou diskusi o největších prioritách. Dlouhodobou misí projektu je systematicky zkvalitňovat rozhodování o českých veřejných financích na základě kvalitních a objektivních zdrojů dat, nástrojů a analýz. „Naší základní hodnotou je, že jsme naprosto transparentní, a od toho se odvíjí vše ostatní. Chceme, aby byly výstupy cost-benefit analýz dohledatelné, zcela otevřené a dostupné všem, aby bylo ihned jasné, že nepracujeme na zakázku,“ zakončuje Pavel Kysilka.