Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Digitalizace nabízí občanům jednodušší život
Stát donedávna nemohl nabídnout spoustu služeb, protože zákon jasně definuje, že je třeba zajít na úřad.
Jednou z priorit současné vlády je digitalizace státní správy. „Pokud se podaří, měla by nás posunout nahoru v žebříčku konkurenceschopnosti,“ říká vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Po datových schránkách zprovozněných před pár lety se nedávno konečně podařilo nabídnout občanům další služby v elektronické podobě. Snížilo se tím čekání na úřadech?
Určitě. Ten, kdo má datovou schránku, už nemusí na úřad skoro vůbec. Tímto způsobem je možné vyřídit stovky podání. A díky Portálu občana postupně dostáváme komplexní informace, které se nás týkají. Ihned po přihlášení vidíme stav v katastru nemovitostí, informace z živnostenského rejstříku, zjistíme, kolik máme bodů coby řidič, nebo do kdy nám platí doklady. Postupem času by měla být k dispozici celá správní agenda – personalizovaný pohled na data přihlášeného uživatele. Při tvorbě a zapojování jednotlivých služeb jsme ovšem narazili na velká omezení v oblasti legislativy. Stát donedávna nemohl nabídnout spoustu služeb, protože zákon jasně definuje, že je třeba zajít na úřad. Ale pracujeme na legislativních změnách tak, abychom vše zlepšili. Mezníkem v tomto procesu se stal Zákon o právu na digitální služby přijatý na konci roku 2019. Teď finalizujeme další velký legislativní balík, který na tento zákon navazuje.
Kvůli elektronickému vyřízení nějakého požadavku potřebujeme zákon?
Ano. V podstatě jsme to otočili. Nepřikazuje, že má stát dělat to a ono. Ten zákon říká, že občan má služby od státu dostat do pěti let i v digitální podobě. Pokud se tak nestane, bude je moci vymáhat. Jde zároveň o zákon, který získal podporu napříč celým politickým spektrem a pracovali na něm jak úředníci, tak zástupci komerčního sektoru. Stát musí do roka vytvořit katalog všeho, co bude možné digitalizovat, a během následujících čtyř let vše uvést v život.
Vladimír Dzurilla Roku 2018 byl jmenován do funkce zmocněnce vlády pro oblast IT a digitalizace. V rámci této pozice vytváří a realizuje strategickou koncepci Digitální Česko, která má přispět k posunu v oblasti státního IT a digitální ekonomiky.
Co nám digitalizace služeb přinese?
Přinese nám proaktivní služby státu, tedy komfort, úsporu času i peněz. Lidé získají mimo jiné výhodu, že pokud budou muset vyplnit nějaký formulář, vše, co stát ví, už bude předvyplněno. Úřady by neměly žádat údaje, které někde mají, a neměly by po lidech chtít, ať dodají to či ono. Elektronický dokument bude také platit jako důkaz v soudním nebo správním řízení.
Kolik lidí už elektronickou komunikaci se státem využívá?
Přes datové schránky nebo Portál občana je to zhruba 1,4 milionu lidí včetně právnických osob. Co se týká fyzických osob a podnikatelů, elektronickou komunikaci využívá zhruba 500 tisíc občanů. To je pořád nízké číslo. Pracujeme na tom, aby jich bylo více. Aby občané věděli, že tu ta možnost je a že bude stále širší a výhodnější. Nově jsme se spojili s bankovní asociací a pracujeme na takzvané bankovní identitě – BankID. Jde o možnost přihlásit se do Portálu občana stejně jednoduše, jako se přihlašujete do elektronického bankovnictví. Kmen uživatelů by se tak měl už počátkem příštího roku zvýšit na 5,5 milionu. Právě tolik lidí se bude moci přihlásit k elektronickým službám státu. Pro mě osobně jde o nejzásadnější krok v digitalizaci, protože bez digitální identity nemůžeme v digitálním prostoru fungovat.
Digitalizace ale nepostupuje nahodile, má nějaký řád…
Je to tak. Máme program Digitální Česko, který poměrně podrobně popisuje jednotlivé kroky, které je zapotřebí v této oblasti postupně udělat, ale zabývá se i dopady digitalizace na hospodářství a společnost. Jeho základem jsou tři pilíře – Informační koncepce ČR, Koncepce digitální ekonomika a společnost a Koncepce Česko v digitální Evropě. První uvedený pilíř stanovuje hlavní cíle v oblasti budování informačních systémů veřejné správy, což je problematika známá jako eGovernment. Druhý pilíř řeší hlavně moderní technologie jako AI nebo blockchain, zaměřuje se na vzdělávání a trh práce či sítě nové generace 5G. Hlavní ambicí je zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost a celkovou prosperitu Česka rozvojem této oblasti. Na to navazuje třetí část s ambicí zajistit jednotný a inovativní přístup k problematice digitální agendy na úrovni Evropské unie. Cílem je prosazování priorit, které chceme na poli EU vyjednávat. Pokud se digitalizace podaří, měla by nás jako stát posunout nahoru v žebříčku konkurenceschopnosti, zrychlit rozhodování i schvalování.
Na co nového z eGovernmentu se můžeme v nejbližší době těšit?
Největší agendou je momentálně Katalog služeb, který musíme připravit, abychom už letos mohli v rámci vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2021 požádat o peníze na dodávku služeb i na nové odborníky. Bez kvalitních lidí to nejde a jestli neposílíme tuhle oblast, problémů může přibývat. Kvalitní tým totiž dokáže hodně peněz ušetřit. Kontinuálním rozvojem prochází Portál občana, připravujeme Portál podnikatele. Kromě zmíněného BankID chystáme projekt Moje daně. Příležitost zjednodušit daňové přiznání a také ho kompletně odbavit elektronicky. Pracujeme na elektronizaci stavebního řízení i na konceptu eHealth, tedy zdravotnictví. Další velkou oblastí je eJustice. Tady patří velký dík všem resortům, protože už pracují na digitalizaci svých agend. Nesnažíme se vymyslet věci, které už jinde znají, hledáme cesty ke zjednodušení a úsporám. Například v podobě sdílených systémů. Často narážíme na zastaralé věci, ale stát už má k dispozici i moderní technologie. Chceme nabídnout občanům jednodušší život a já věřím, že cesta, kterou jsme se vydali, nás k němu dovede.
Robert Šimek