Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Negativní dopady Brexitu přijdou až později
„Růst HDP přitom ani letos neklesne pod dvě procenta. Podrží ho soukromá i veřejná spotřeba,“ říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Brexit může v letošním roce přinést oživení obchodní výměny. „Růst HDP přitom ani letos neklesne pod dvě procenta. Podrží ho soukromá i veřejná spotřeba,“ říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Jak aktuálně odhadujete vývoj naší ekonomiky v roce 2020 a jaké faktory na ni budou nejvíce působit?
Pokud nedojde k nějaké mimořádné události, pak očekáváme stále slušný růst HDP mezi dvěma až dvěma a půl procenty. Hlavními faktory budou silná domácí poptávka a postupně oživující poptávka ze zahraničí, a to zejména v druhé polovině roku. Klíčovými zdroji růstu budou i nadále domácí spotřeba, a to jak soukromá, tak veřejná. Soukromá spotřeba bude vyvolaná stále vysokým růstem mezd a platů, včetně minimální mzdy, a historicky rekordní úrovní zaměstnanosti. Veřejnou spotřebu budou posilovat zvýšené sociálními transfery, jako jsou důchody či rodičovský příspěvek, a dále růst veřejných investic.
Jiří Rusnok je guvernérem České národní banky od roku 2016. Bývalý český premiér, ministr financí a ministr průmyslu a obchodu působil mimo jiné jako prezident Asociace penzijních fondů ČR či předseda představenstva ING PF. Byl také členem národní ekonomické rady vlády a poradcem prezidenta Miloše Zemana. Foto: Tomáš Nosil, ihned.cz.
Ze všech stran se ozývají slova recese, pokles, zpomalení. Může takováto vyvolávaná nejistota ovlivnit spotřebitelskou poptávku?
Mohla by, pokud by občané v masovějším měřítku těmto hlasům podlehli a výrazněji omezili svůj spotřebitelský apetit. Zatím tomu ale naštěstí nic nenasvědčuje.
Jisté ovšem je, že dynamika růstu ekonomiky zpomaluje. Jak toto zpomalení může dopadnout na běžného občana?
Toto zpomalení by mělo být zatím v řádu několika málo desetin procentního bodu HDP. Navíc pro rok 2021 zatím očekáváme opět mírné zvýšení tempa růstu ekonomiky, podle toho, jak se bude dále oživovat hospodářství zejména v Eurozóně. Na prostého občana tedy zatím nebude dopad téměř žádný. Někteří lidé se mohou setkat s tím, že jejich mzdy porostou o něco pomaleji, než jak tomu bylo v minulých několika letech.
Británie definitivně opustila EU, do konce roku bude probíhat přechodné období, kdy se budou vyjednávat podmínky obchodních dohod. Divokému Brexitu bez dohody jsme se tedy vyhnuli. Očekává ČNB i přesto nějaké ochlazení obchodní výměny mezi Českem a Británií?
V tomto roce nikoliv, spíš bych očekával její mírné oživení v souvislosti se snahou vytvořit si zásoby pro nejistý počátek roku 2021. Později bych určitý pokles předpokládal. Přeci jenom nebude po odchodu Velké Británie z Evropské unie obchodní výměna tak snadná, jak tomu bylo doposud.
Očekáváte nějaký výrazný negativní dopad aktuálního posilování měny v době, kdy světová ekonomika oslabuje?
Posilování koruny jsme zatím pozorovali pouze několik málo týdnů po zahájení nového roku, po jistém uvolnění globálního obchodního napětí. Ovšem poté, co se začaly šířit obavy z epidemie koronaviru v Číně, kurz koruny přestal stoupat a nyní je spíše stabilní. Otázkou je, zda bude mít další potenciál výrazněji posílit. Ale žádné výraznější dopady do reálné ekonomiky neočekávám.
Inflace byla na přelomu let 2019 a 2020 mírně nad hranicí tolerančního pásma. Pokud by cenová hladina byla i nadále nad hodnotou tří procent, jaký to bude mít vliv na politiku ČNB?
Tento výkyv na konci roku 2019 a počátku roku 2020 byl v zásadě očekávaný a současným nastavením měnové politiky ho už nelze ovlivnit. Nicméně pokud by naše modelové výsledky ukazovaly na přetrvávání této vyšší inflace v delším časovém úseku, tedy v horizontu 12 až 18 měsíců, pak bychom vážně museli zvážit další mírné navýšení měnověpolitických sazeb nad stávající úroveň.
Už tak vysokou inflaci podpoří plánované zvýšení daňových sazeb u alkoholických nápojů a tabáku. Bere ČNB tuto skutečnost v potaz, nebo na administrativní vliv růstu inflace nebude nijak reagovat, protože jde o čistě politické rozhodnutí?
Inflaci měříme pomocí indexu spotřebitelských cen, takže to v potaz určitě bereme. Zároveň ale platí, že to patří mezi položky, které nemůže měnová politika svými nástroji ovlivnit, a proto při jejich nastavení změny sazeb nepřímých daní takzvaně výjimkujeme.
V EU jsme svědky negativních úrokových sazeb. Třetí největší dánská banka Jyske Bank dokonce nabízí hypotéku s negativní úrokovou sazbou. Jak se díváte na tuto skutečnost z pohledu centrálního bankéře? Dokážete si představit, že by takováto situace nastala i u nás?
Záporné úrokové sazby centrálních bank jsou ve vícero vyspělých zemích už mnoho let realitou. O jejich účinnosti jako nástroje dosahování inflačního cíle ale mám určité pochybnosti a debata napříč Evropou a světem na toto téma je velmi živá. Navíc je nepochybné, že tento nástroj má i své negativní vedlejší účinky. V Česku jsme se mu dokázali vyhnout a považuji to za pozitivní.
Mladí lidé, zejména ve velkých městech, si většinou nemohou kvůli regulaci hypoték pořídit vlastní bydlení. Jsou tak odkázáni na nájmy, kde ceny rostou velmi rychle. Plánujete tento problém řešit nějakými parametrickými změnami?
Dostupnost bydlení nezhoršila regulace hypotečních úvěrů, ale vysoký růst cen nemovitostí. Pokud by bylo k dispozici více hypotečních úvěrů, tento růst cen by byl logicky ještě vyšší. Problém není na straně poptávky, ale na straně nabídky. Naše opatření nastavujeme podle vyhodnocení aktuální situace na trhu a míry rizika, která pro banky vyplývá z poskytování hypotečních úvěrů. Děláme to tak po důkladné analýze pravidelně dvakrát ročně. Zatím tedy pro změnu není důvod.