Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Pohled finančních ředitelů na dopady COVID-19 se v regionu CEE zásadně liší od prognóz mezinárodních institucí, vlád i národních bank
Průzkum na téma COVID-19 a jeho dopady na národní a podnikovou ekonomiku
Klub finančních ředitelů, poradenská společnost EY a společnost pro executive search Stanton Chase společně realizovali v období 15. 5. 2020 – 5. 6. 2020 průzkum na téma COVID-19 a jeho dopady na národní a podnikovou ekonomiku.
Dotazníkové šetření probíhalo v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a ve Slovinsku. Průzkumu se zúčastnilo více než 250 respondentů ze všech odvětví národního hospodářství. 85 % respondentů zastávalo pozici CEO nebo CFO. Nejvíce byly zastoupeny podniky z oblasti bankovnictví a finančních služeb, automobilového průmyslu, chemického průmyslu a výroby léčiv, spotřebního zboží a maloobchodu, stavebnictví, telekomunikací a strojírenství. Z pohledu obratu a počtu zaměstnanců byly rovnoměrně zastoupeny všechny firmy, které byly rozděleny do celkem šesti kategorií a průzkum postihoval stejnoměrně podniky s orientací na tuzemské trhy, ale i proexportní.
Cílem průzkumu COVID-19 bylo získat nezávislý pohled finančních ředitelů napříč podnikovou sférou v regionu CEE na současný a budoucí vývoj ekonomiky ovlivněný dopadem pandemie COVID-19 respektive opatřením přijatým na ochranu zdraví. V tomto je průzkum jedinečný a poskytuje zrcadlo prognózám nadnárodních institucí (MMF, OECD, Světová banka), národním bankám a zástupcům politické reprezentace v regionu i České republice. Průzkum a jeho výsledky byly zpracovány v technologickém prostředí Qualtrics, které poskytla společnost SAP.
Dopady a příčiny poklesu ekonomiky
Finanční ředitelé se domnívají, že největším rizikem spojeným s opatřeními proti COVID-19 je globální recese, myslí si to téměř 28 % respondentů. To, že COVID-19 přeroste v krizi ekonomickou si myslí více než 80 % finančníků. Velmi pozitivní správou je, že 74 % dotázaných si myslí, že se ekonomika vrátí do „normálu“ roku 2019 do dvou let. Potvrzuje to i závěr, kdy si 45 % finančních ředitelů myslí, že v horizontu následujících třech letech se tržby nezmění nebo dokonce porostou v porovnání s rokem 2019. Tento závěr se zásadně liší od prognóz mezinárodních institucí a vlády.
Hlavní příčinou recese bude pokles důvěry a snížení spotřeby konečných zákazníků, předpokládá 20 % finančních ředitelů, a to se bezprostředně promítne do financí, snížením tržeb, zisku, zhoršením likvidity a narušením dodavatelského řetězce. Tento fakt si uvědomuje více než 48 % dotázaných.
67 % respondentů si myslí, že tržby poklesnou v rozmezí 10–30 % v roce 2020 a obdobný dopad bude do zisku společností, kde je očekáván propad v rozmezí 10–30 % (52 % respondentů).
Téměř 10 % respondentů si postěžovalo na nedostatek informací ke správným rozhodnutím! Obavy z budoucího vývoje se netýkají jenom poklesu spotřeby a tržeb, ale také navyšování přímých i nepřímých daní.
Poučení a hlavní protikrizová opatření
Mezi hlavní opatření, ke kterým firmy přikročily, patří snižování nákladů (více než 30 % respondentů), odložení nebo zrušení plánovaných investice (26 % dotázaných) a změna plánu financování společnosti, o které uvažuje 12 % účastníků průzkumu.
Hlavním poučením z krize je mít strategii, která je flexibilní, schopná reagovat na změny okolního prostředí, disponovat krizovým plánem, který není formalitou, myslet na budoucnost a mít finanční rezervy, je přesvědčeno 54 % finančních ředitelů. Současná krize také ukazuje, že bez digitalizace interní nebo externí se firmy neobejdou, domnívá se téměř 17 % respondentů.
Závěr
Finanční ředitelé jsou optimističtí, na rozdíl od OECD, také z pohledu dopadů COVID-19 na HDP. 77 % respondentů si myslí, že propad HDP bude maximálně do 7 %, ale 40 % z nich odhaduje snížení HDP jen o 3–5 % bodu v roce 2020 a více než 70 % z nich je přesvědčeno, že v roce 2021 bude propad HDP „jen“ v rozmezí 1–3 %.
Důkazem je také to, že 97 % respondentů si myslí, že COVID-19 a jeho dopady nebudou pro firmy likvidační, naopak 71 % z nich si myslí, že krize je příležitost.
Z těchto prognóz je možné vyčíst, že podniková ekonomika spatřuje hlavní příčinu poklesu ekonomiky v opatřeních proti COVID a nepředpokládá druhou vlnu pandemie. Pro další vývoj české ekonomiky je však třeba vzít v úvahu fakt, že stagnace započala ještě před COVID-19, o čemž také svědčí zpráva OECD z tohoto týdne, která konstatuje, že Česká republika bude jednou z nejvíce postižených zemí spojených s opatřením proti COVID-19.