Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Systém investičních pobídek je nastavený špatně
Jak je na tom česká ekonomika? „Historicky měla dobře našlápnuto, ale v posledních letech jí dochází dech,“ říká finanční ředitel společnosti PF Nonwovens Marian Rašík, který loni získal ocenění Finanční ředitel roku.
Co považujete v současné době v oblasti finančního řízení za největší výzvy?
Asi bych ty výzvy rozdělil na externí a interní. K těm externím patří obrovský nárůst regulatorních opatření a neustálé změny v daňových a účetních principech. Třeba každoroční změny v mezinárodních účetních standardech dospěly do fáze, kdy obyčejný smrtelník nemá šanci finanční výkazy pochopit a analyzovat. Z interních výzev považuji za nejsložitější nacházet vhodné kandidáty na pozice ve finančním oddělení. Když už se objeví schopný kandidát, tak ho primárně zajímá, zda bude muset cestovat, dělat přesčasy a zda by mohl pracovat dva dny v týdnu z domova. Osobně mám pocit, že takzvané generaci Y schází dravost, zapálení se porvat s problémy a ochota obětovat pro svůj úspěch něco navíc. Že jim prostě stačí odpracovat si to „své nejnutnější“.
V červnu 2018 dokončila společnost PF Nonwovens svou akvizici v USA, která byla dosud největší investicí české společnosti ve Spojených státech. Jak probíhalo sjednocení finančního řízení a vytváření jednotného reportingového systému?
Musím říct, že to bylo velmi náročné, protože jsme potřebovali co nejrychleji po převzetí výrobních závodů v USA a Číně začít kontrolovat jejich finanční toky a být schopni reportovat měsíční výsledky podle metodiky, na kterou jsou zvyklí naši akcionáři. Nakonec jsme to dokázali zajistit během necelých tří měsíců. A to navzdory tomu, že jsme se potýkali s mnoha problémy, jako byly odlišný systém plánování zdrojů nebo jiné účetní standardy.
Jak by měl reportingový systém fungovat v praxi?
Obecně by měl fungovat tak, aby poskytoval v co nejkratších termínech přesná data a vývojové trendy, které vedení společnosti umožní reagovat na aktuální vývoj a provádět správná rozhodnutí podložená daty. Měl by umožňovat i tvorbu prognóz a modelů. Výstupy by měly být v přehledné – nejlépe grafické – formě a upravené dle potřeb uživatelů. Pro spousty detailních analýz je ale stále nejoblíbenějším prostředkem Excell.
Myslíte si, že stát dostatečně podporuje investice? Jak podle vás funguje systém dotací?
Obávám se, že na tuto otázku mám dost vyhraněný názor. Dlouhodobě slyšíme z různých míst volání, že Česko nesmí být montovnou a je potřeba přilákat investice s vysokou přidanou hodnotou. Pak se ale podrobněji podíváte na systém investičních pobídek, a zjistíte, že je nastavený přesně naopak. V mnoha případech jde o to postavit halu, do ní pořídit jednoduché technologie a zaměstnat co nejvíc lidí. A zisk generovat pokud možno od prvního roku, aby se dotace na daň z příjmu vyčerpaly v maximální možné míře. Za 10 let, po vypršení pobídek, pak hurá někam jinam za levnější pracovní silou a lepšími daňovými pobídkami. Na druhé straně jsou tu firmy jako PF Nonwovens, které investovaly velké prostředky do nejmodernějších technologií. Ty ovšem nevyžadují velké počty zaměstnanců, prvních několik let jsou v daňové ztrátě a nemají možnost daňové pobídky plně využít. U nás to bylo jen zhruba 40 procent. Jsme samozřejmě vděčni i za tuto podporu, jen mě fascinuje, že se deklarovaný záměr a nastavení pobídek tak diametrálně liší. Co se týče dotací, tam je můj názor ještě radikálnější. Ty mají směřovat do infrastruktury a neziskových segmentů jako jsou výzkum a vývoj, zdravotnictví, sociální služby, kultura a vzdělávání. V případě poskytování dotaci firmám se jedná o netransparentní narušování hospodářské soutěže a zbytečné vytváření prostoru pro korupční prostředí.
Přivítal byste přijetí eura?
To je pro mě trochu schizofrenní otázka. Jako finanční ředitel vidím především klady – zjednodušení platebních toků, úsporu bankovních poplatků, lepší přehlednost investičních projektů a nižší úrokové náklady. Jako člověk mám obavy, že eurozóna je více politický než ekonomický projekt, kde se tak úplně nedodržují pravidla, na kterých byla postavena. Takže jako občan si spíše cením práce České národní banky a jsem rád za vlastní měnu.
Jana Poncarová