Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Vláda by si měla vytvořit fiskální prostor pro dobu zpomalení a recese
Rozhovor s Janou Matesovou, ekonomkou a bývalou zástupkyní České republiky ve Světové bance
V dnešní době otevřeně diskutujeme o zpomalení ekonomiky evropské a současně také české. Jaké ukazatele se používají pro hodnocení výkonnosti ekonomiky z pohledu Světové banky?
Světová banka (SB) používá k hodnocení ekonomik stejná data jako analytici velkých soukromých finančních domů, jen k tomu často zná i hodně „ze střev“ jednotlivých ekonomik, svých klientů – rozvojových a rychle rostoucích zemí. SB sleduje finanční a makroekonomická data, údaje o náladě na trzích i data z vlastních operací a hodnocení finančního trhu členských zemí. Zohledňujeme i vlastní zájem, protože dvě hlavní akciové společnosti Skupiny SB, Mezinárodní finanční korporace (IFC) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) své operace primárně financují na kapitálovém trhu. Tam získávají i prostředky na úvěry poskytované dále zemím, jejichž vládám nebo firmám by trhy samy nepůjčily. Roční objem upisovaných finančních produktů samotné IBRD, obvykle strukturovaných dluhových produktů, činil v posledních letech kolem 35 miliard amerických dolarů a od letošního pololetí by se měl zvýšit k 55 miliardám. Velkým podnikům a investorům se tedy vyplatí i sledovat, co a v jaké podobě Skupina SB upisuje. Obě instituce jsou do značné míry ochotné strukturovat upisované produkty i na míru držitelům volné likvidity.
Jak jsou data spolehlivá?
Pokud jde o data, na nichž jsou založeny analýzy, troufám si říci, že velmi. Obvykle prošla detailním rozborem obsahu a interpretace s primárním sběratelem dat anebo si je SB kvůli přesnosti a interpretaci sbírala v zemi sama. Pokud jde o data na adrese data.worldbank.org exportovatelná k dalšímu analytickému zpracování, ta většinou pocházejí od statistických služeb jednotlivých zemí. Jejich důvěryhodnost závisí na tom, nakolik věříte metodologii a transparentnosti tamních statistik. Například není pravděpodobné, že by podíl klasifikovaných úvěrů na poskytnutých úvěrech v čínských bankách byl jen zhruba o sedminu či devítinu vyšší než v německých, ale většina čínských bank, až na ty největší, nevede účetnictví v žádném z mezinárodních účetních systémů pro banky. K nezavádějícímu využití těchto dat je tedy třeba znát i něco z kontextu. Jeden důležitý fakt je obecný a uvedu ho i zde. Mnoho růstových charakteristik v databázích SB je odvozeno od HDP a jiných makroekonomických agregátů v paritě kupní síly, nikoliv v běžných cenách nebo nejen v nich. SB používá takzvanou metodu atlasu. Mohu dodat, že SB v mnoha posledních letech vede i statistiku národních účtů pro OSN, má tedy nejlepší dostupná data pro cenovou statistiku ke zjišťování parit kupní síly.
Jakou roli hraje brexit?
EU opouští druhá nejsilnější ekonomika, opravdu globální hráč s jasným globálním étosem, funkčními kontakty napříč všemi kontinenty, navíc strategicky důležitý z hlediska rostoucích bezpečnostních rizik ve světě a z hlediska měnící se polarity. A EU, zahleděná do svého „dnes“, ani hluboce nepřemýšlí o tom, zda brexit nemá vedle subjektivního faktoru i objektivní, anebo aspoň široce platné příčiny, které způsobují, že EU už ztratila svou roli geopolitické dvojky a ekonomické jedničky až dvojky a že vlak inovací jí ujíždí každým rokem více? Do budoucna to nevěstí z hlediska globálního vlivu EU ani apetitu investorů mnoho dobrého. Krátkodobě ukazatele z americké ekonomiky i ekonomiky eurozóny hlásí, že hlubší zpomalení musíme čekat buď už v příštím roce, nebo v roce 2021.
Máme čekat další krizi?
Cyklický charakter tržních ekonomik se nezměnil, ode dna posledního propadu uplynula už dekáda, nejde tedy o překvapení. Nečekejme ale takovou hloubku krize jako roku 2008. Nicméně příští krize může být vleklá, protože tradiční nástroje, zejména měnové, ale v některých zemích i fiskální politiky jsou ve vyspělém světě převážně vyčerpány. Že urychlí už probíhající mocenské přerozdělení světa, je dost pravděpodobné. Spouštěčem může být brexit i obchodní války, i když jejich plnému rozvinutí z řady důvodů nevěřím. Spouštěč může přijít i z ekonomické nestability v některých rozvojových a dříve rychle rostoucích zemích Jižní Ameriky, Eurasie i Afriky a z dopadů brexitu bez dohody i z jiných příčin, mezi nimiž uvedu energetický trh či napětí ve veřejných financích řady zemí. V delším horizontu pak hlavním spouštěčem mohou být důsledky čtvrté průmyslové revoluce, v níž Evropě začíná ujíždět vlak pro trh práce a pro sociální nerovnosti ve společnosti. Krize může přijít i z už existujících názorových propastí v nejvyspělejších společnostech. V jejich prohlubování hrají velikou roli tři faktory: rostoucí nerovnosti v důsledku překotného tempa inovací a způsobu řešení předchozí globální krize, kdy k velmi levnému kapitálu dostal přístup jen malý segment investorů a mohl ho enormně zhodnotit, migrace ohrožující soudržnost a vnitřní bezpečí vyspělých zemí a dále fenomén vlastníků a účastníků platforem sociálních sítí a jeho důsledky pro demokracii a rozhodování v národních státech.
Jak velkou hrozbou je zpomalení růstu Číny?
Je to stejně jisté, jako že těhotenství ženy jednou skončí. To je jistota, ne nezdar, a je nutné na ni být připraven. Růst HDP nad šest procent ročně není udržitelný jinde než v silně zaostalé ekonomice bez odpovídající průmyslové, dopravní, informační, vzdělávací a finanční infrastruktury, která má jen nevýznamný podíl obyvatelstva, jemuž po uspokojení základních potřeb něco zůstane na zbytnou spotřebu, služby nebo investice. Čína už takovou zemí není. V zemi jejích parametrů časem nevyhnutelně začnou v různých segmentech finančního trhu nebo nemovitostech vznikat bubliny. SB a MMF s Čínou už na začátku tisíciletí diskutovaly řízené zpomalení jejího růstu. Jenže v roce 2008 dopadla na vyspělé země hluboká krize a bylo v zájmu jejího zbrzdění a cesty ven, aby Čína silně podpořila vnitřní poptávku a posílila domácí investice, aby bylo kde uplatnit výrobky a služby, čínské, evropské i americké, které už oslabené vyspělé trhy nepoptávaly. Tím dostala Čína zelenou k ještě jedné vlně urychlení růstu. Teď je o to složitější zpomalovat bez dramatického splasknutí bublin, ale je nutno to zpomalení podstoupit. Investoři a vývozci celého světa s tím musí počítat.
Může vláda předcházet stagnaci nebo krizím, a pokud ano, jakým způsobem?
Na nejbližší dobu by si vláda měla udělat fiskální prostor pro dobu zpomalení a recese. Klíčové je ovšem být připraven na čtvrtou průmyslovou revoluci – jak na straně pracovního trhu, tak na straně inovací. V Česku by prioritou číslo jedna mělo být školství, jeho velká změna. Tu už z hlediska času nevidím jinak než v uvolnění velkého prostoru pro vlastní inovaci škol a skupin studentů za odborného vedení a moderace, protože vlak nám ujíždí rychle a směrem do Asie. Dalšími prioritami jsou zlepšení podnikatelského prostředí, prostředí pro inovace a dobudování infrastruktury, především digitální, levné a bezpečné! Silnice třetí třídy 21. století je relativně rychlý internet pro každého a zdarma. Válečným polem 21. století je kyberprostor, zbraní jsou dezinformace i bezprecedentní šmírování a manipulace kohokoliv ze zdrojů, které ani neumíme přesně identifikovat. Mimochodem, jsem přesvědčena, že cenová politika českých vlád v oblasti telekomunikací a digitálních dat je neomluvitelná už od poslední třetiny 90. let. Způsobila to, že technologické firmy, které tu měly kvůli pracovní síle schopnost a chuť poskytovat z Česka služby po celém světě, je poskytovaly odjinud anebo se ani nerozvinuly.