Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci

Chci zjednodušit daňový systém a spustit on-line finanční úřad

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí ČR

Od vzniku samostatné České republiky jste první ženou na pozici ministra financí. Co předcházelo prosinci 2017, než jste se ujala funkce?

Šla jsem postupně, krůček po krůčku. Ve finanční správě jsem pracovala na nejrůznějších pozicích více než 25 let. Nyní jsem ministryní financí, což nepřišlo samo od sebe. Je to výsledek rozhodnutí, která jsem učinila na zásadních křižovatkách svého předchozího života. A také toho, jak jsem se zvládla postavit k nejrůznějším výzvám. Budování kariéry je celoživotní cesta, během níž získáváme potřebné zkušenosti a poučujeme se z vlastních chyb. A v čem je to nyní jiné? Být ministryní znamená mnohem více odpovědnosti, kterou si naplno uvědomíte až ve chvíli, kdy stojíte na jednání vlády prakticky proti všem kolegům a snažíte se jim vysvětlit, že každá koruna, kterou chtějí dát na tu či onu prioritu, bude jinde a někomu jinému chybět. Další důležitý rozdíl je v úhlu perspektivy, která se vám postupně otevře. Na jednu stranu problémy vnímáte více v kontextu a souvislostech, na stranu druhou se už nemůžete příliš zaobírat detaily, protože na to jednoduše nemáte kapacitu. A protože znalost detailu je pro dlouholetého kariérního úředníka velmi důležitá, musíte se více spoléhat na profesionalitu a spolehlivost svých kolegů.

V profesní kariéře jste zažila 12 ministrů financí, měla jste možnost se blíže seznámit s jejich prací? Máte nějaký vzor od nás či ze zahraničí?

Nejtěsněji jsem jako náměstkyně pro daně a cla spolupracovala s tehdejším ministrem Andrejem Babišem. Jako jeho přímá podřízená jsem s ním byla prakticky v každodenním kontaktu, i díky tomu jsem získala celkem solidní průpravu pro funkci ministryně financí. Největší inspirací je však pro mne Alois Rašín. Chtělo to hodně odvahy zahájit měnovou reformu, která položila základy československé koruny. Jako ministryně jsem si oblíbila také jeho motto, kterým proslul a které zní: Pracuj a šetři. Myslím, že si ho od něj při blížících se jednáních o rozpočtu, zejména s některými ministry, budu muset občas vypůjčit.

Jaké jste si osobně nastavila priority a cíle?

Chci zjednodušit daňový systém a spustit on-line finanční úřad tak, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet. I nadále budu dělat vše pro to, aby v Poslanecké sněmovně prošel návrh novely zákona o elektronické evidenci tržeb a byly spuštěny zbývající fáze EET. A samozřejmě musíme držet na uzdě veřejné finance, aby jejich stav zůstal jedním z nejlepších v EU.

Čím to, že státní rozpočet byl přebytkový v letech 1993–1995 a poté až v roce 2016, resp. 2018, přestože za tu dobu došlo k poklesu reálného HDP jen pětkrát?

Při sestavování rozpočtu hrají velkou roli vládní priority, ale rozpočet je třeba sestavovat i s ohledem na vývoj ekonomiky. Spoléhat se na růst nestačí. Ten má sice spolu s nízkou nezaměstnaností na loňském přebytku státního rozpočtu zásluhu, ale prakticky stejným dílem k tomu přispěl lepší výběr daní. Příjmy z daní rostly rychleji než ekonomika, což je nejlepším důkazem, že naše opatření proti daňovým únikům fungují.

Také bych ráda připomněla, že v roce 2016 se dostalo poprvé do přebytku strukturální saldo, které zachycuje bilanci našeho hospodaření očištěnou od vývoje ekonomiky. Loni bylo v přebytku 1,1 % HDP, což nás v Evropě řadí na přední příčky. Nespoléháme se tedy na ekonomický růst a zdravá kondice veřejných financí je výsledkem naší odpovědné fiskální politiky. Pokud by měly někdy přijít horší časy, my na to budeme připraveni.

Jaký očekáváte vývoj hlavních ekonomických ukazatelů?

To, že ekonomika nyní zpomaluje, nás nepřekvapuje, prostě se vrací na svůj dlouhodobý průměr. V lednové prognóze počítáme pro letošní rok se stále solidním 2,5% růstem. Díky tomu, že udržujeme přebytkové a málo zadlužené veřejné finance, máme rekordně nízkou nezaměstnanost a paradoxně i řadu volných pracovních míst, nám rozhodně nehrozí tvrdý pád. Dokážeme i bez drastických škrtů zvládnout to, co ekonomové nazývají „soft landing“, tedy měkké přistání.

Jaký očekáváte dopad do státního rozpočtu České republiky? Jaké strukturální změny očekáváte v příjmech a výdajích státního rozpočtu do roku 2025?

Naše ekonomika i stav veřejných financí nám dávají slušné předpoklady vypořádat se s vlivem ekonomického cyklu s přehledem a bez výraznější újmy. Jak jsem řekla, naši ekonomiku patrně v dalších několika letech čeká měkké přistání. Prevence je ale vždy lepší než léčba. Proto budeme s ostatními ministry pokračovat v hledání úspor na správných místech. Mám na mysli zejména snižování nákladů na provoz resortů a optimalizaci počtu a struktury úředníků ve státní správě. A potřebujeme samozřejmě modernizovat nepřehledný a nákladný systém sociálních dávek, tak aby sloužil skutečně potřebným.

Počítá vláda s uvolňováním prostředků na podporu růstu ekonomiky, pro vstup zahraničních investorů či na budování infrastruktury?

Abychom udrželi krok s vyspělými státy EU, musíme podporovat investice s vyšší přidanou hodnotou, třeba do technologických center. Proto jsme změnili systém investičních pobídek tak, že o přiznání daňových úlev bude rozhodovat vláda. Investiční pobídky ve formě daňových úlev, které nás od roku 2001 stály už 56 mld. korun, mohl v případě splnění podmínek získat automaticky každý. Nově už budeme pečlivě vybírat, jaký projekt podpořit.

Jaké jsou cíle a hlavní pilíře daňové reformy, jaká pozitiva přinesou?

Drobní živnostníci a podnikatelé jsou přirozeným pilířem každé ekonomiky. Naším dlouhodobým cílem je snížit jim daňovou zátěž a administrativní náklady. Mou prioritou je zjednodušování daní a všeho, co s touto nepříjemnou povinností souvisí. Spuštění těch největších projektů, jako je on-line finanční úřad, je sice před námi, ale daňovou administrativu se nám daří snižovat už teď. Podle nejnovější studie Světové banky klesl počet hodin, které musí podnikatel strávit plněním svých daňových povinností, mezi roky 2016 a 2017 rovnou o šest hodin.

ČR není příliš úspěšná v čerpání evropských prostředků, často se hovoří o nevhodné alokaci, pracuje ministerstvo na zlepšení této situace?

Nemyslím, že by ČR nebyla v čerpání evropských dotací úspěšná. I díky čerpání těchto peněz dopadaly státní rozpočty lépe, než byl plán. Obecně jsem proti posílení role Evropské komise a oslabování rozhodovací pravomoci jednotlivých členských států. K největšímu oslabení by pravděpodobně došlo u menších států, tedy i ČR. Chápu, že je nutné při řešení hospodářských politik postupovat jednotně, ale je třeba respektovat specifičnost rozpočtové politiky každého členského státu i odlišnosti jejich ekonomických podmínek.

Jaká je situace v oblasti řešení důchodové reformy?

Důchodová reforma je prioritou naší vlády. V únoru se poprvé sešel odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj. Pak by měl předložit návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří. Gestorem tohoto úkolu z programového prohlášení vlády je nicméně MPSV. Za svůj resort mohu jednoznačně říci, že jsme připraveni na co nejtěsnější spolupráci.