Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Firmy zápasí s úspěšným zaváděním inovací
Agilní přístup hodlá do svých organizací zavádět většina respondentů dotazníkového průzkumu, který společnost Arthur D. Little realizovala mezi členy Klubu finančních ředitelů.
Přelomové inovace, tedy inovace, jež firmám umožňují dosahovat významných průlomů v podnikání, vytvářet si nové prostory na trhu nebo dosahovat významné změny v nabízených produktech a službách, jsou v současné době vysoké konkurence čím dál důležitější. Většina organizací, zejména těch s komplexnějšími technologickými produkty a delšími vývojovými životními cykly, zápasí s úspěšným a systematickým vytvářením těchto inovací. Je to způsobeno zejména tím, že zavádění agilního přístupu, potřebného k jejich dosahování, je velkou výzvou. Důvodem jsou dlouholeté praktiky a struktury, které organizacím doposud dobře sloužily, a jejich neochota implementovat jakékoliv změny.
Co si představíte pod termínem agilní organizace?
„Organizaci, která vyhledává změny, považuje každou změnu za novou příležitost. Organizaci, která je spíše projektově řízena a naplno využívá moderní způsoby týmové komunikace.“ „Organizaci, která implementuje agilní zavádění inovací.“
Agilní přístup neboli schopnost rychle, pružně a přesvědčivě reagovat na nové podněty a změny se tak dnes stává podmínkou pro konkurenceschopnost organizací. Agilitu můžeme chápat jako přístup, který boří klasické liniové struktury a vytváří podmínky pro kreativní práci týmů napříč obory. Takto vytvořeným týmům umožňuje flexibilně reagovat na rychle se měnící externí prostředí a požadavky zákazníků v reálném čase.
Jaký má podle vás zavádění agility smysl?
„Umí rozložit velkou složitost strategické vize do jednotlivých sprintů, vývojových stadií, která jsou pro řízení, realizaci a testování jednodušší.“
Aplikovatelnost i při výrobě a vývoji produktů nebo poskytování služeb
Agilní přístup začal být používaný v oblasti vývoje softwaru, protože lépe reflektoval flexibilní povahu procesu vývoje softwarových produktů v iterativních fázích. Pojem „agile“ se v průběhu let stal obecným termínem zahrnujícím tyto nové praktiky, přičemž jejich principy zůstávají stejné, i pokud se jedná o jiné odvětví – jako například vývoj a výrobu produktů nebo poskytování služeb. Agile je dnes mimo oblasti vývoje softwaru nejčastěji zaváděn u firem a organizací působících v oblasti marketingu a reklamy, stavebnictví, výroby nebo ve finančních institucích. Zejména ty organizace, které mají širokou nabídku komplexních produktů, nejednotnou kulturu napříč odděleními a mnoho zaměstnanců, mohou při zavádění principu agile narazit na množství výzev.
Výzvy při zavádění agile lze překonat
Jaké byly hlavní výzvy, na které jste v průběhu implementace narazili?
„Tým musí být na agilní přístup dostatečně naladěn.“ „Transparentnost ve výkazech realizované práce. Ranní stand-up meeting.“
Výzvy, kterým organizace čelí, lze překonat. Podmínkou je ale ochota a schopnost tyto výzvy identifikovat a na základě zjištění zvolit správný přístup, jak postupně a úspěšně agile implementovat. Nejčastějšími výzvami jsou neschopnost nebo neochota zaměstnanců přizpůsobit se novému přístupu, jejich nedostatečná kvalifikace nebo také neochota celých částí organizace zapojit se do transformace. Důležité je také zvolit správnou strukturu a složení jednotlivých týmů. Napříč výzvám, které s sebou implementace agilní organizace přináší, se až 60 procent respondentů dotazníkového průzkumu vyjádřilo tak, že vidí spíše pozitivní dopady na svoji organizaci.